Animátorka Hanka: U zkoušek jsme předvedli manželskou hádku

29. 4. 2014 13:00

Hanka je animátorka z Hradecké diecéze. Prozradila, co ji k nim dovedlo a jak ji animátorské kurzy obohatily. Na fotce je to ta slečna vpravo. :-)

Hani, jak ses k animátorskému kurzu dostala?

U nás v Krucemburku to je tak trochu tradice – spousta lidí, kteří vedou či vedli Chaloupky, kurz má. Někteří animátoři z našeho SHM už tam jezdili, když jsme začínali.

Ty jsi tedy dělala salesiánský animátorský kurz?

Ano, v Pardubicích. Bylo to na tři roky, třikrát tři víkendy.

Závěrečné zkoušky jsi udělala nedávno, jaké byly?

Měli jsme samozřejmě trochu strach, protože to prostě byla zkouška. Museli jsme prokázat, že jsme se něco naučili, ale probíhalo to v přátelském prostředí; zkoušelo se ústně, takže jsme si zároveň i popovídali, a to bylo obohacující. Dohodli jsme se, že si to uděláme formální, takže jsme se všichni oblékli jak k maturitě, i vedoucí. Ten večer jsme měli mít ještě slavnostní program, na kterém jsme to krásné oblečení taky využili.

Nemáš od té „maturity“ nějakou dobrou historku?

Třeba to, že jsme podpláceli porotu? Říkali jsme si, že ke zkoušce přece nemůžeme přijít jen tak. Šli jsme proto do nedalekého Kauflandu nakoupit sladkosti a každá dvojice, která šla ke zkoušce, přinesla na talíři vyrovnané sušenky, které podstrčila porotě, takže jsme pak během zkoušení všichni ujídali. :-)

To ale nebylo podplácení, protože občerstvení se chystá i zkoušejícím u maturity.

To máš pravdu, takže jiná historka: s kamarádem jsme předvedli u zkoušky tak trochu manželskou hádku. My jsme totiž na sedmém víkendu hráli v jedné hře role manželů na oslavě tetičky a měli jsme být rozhádaní. Tak jsme si na to u zkoušky vzpomněli. Skládali jsme ji ve dvojicích a my dva se vylosovali, takže už před zkouškou jsme do sebe začali rýpat.

Co ses na animátorském kurzu naučila, co Ti dal?

Salesiánský kurz byl hodně zaměřený na rozvoj osobnosti animátora, takže kromě spousty teorie o pedagogice, výchově, hrách a všem možném jsme měli i bohatý duchovní program - mše, modlitby, rozjímání. Myslím si, že nás to všechny hodně posunulo.  A mám osvědčení, že můžu být hlavní vedoucí tábora nebo dobrovolník.

Co Tě ze všech těch aktivit nejvíc bavilo?

To se asi nedá říct. Prostě všechno. Fajn byly třeba večerní programy, kde jsme se často strojili do různých převleků, hráli jsme hry a tancovali.  Super bylo, že jsme byli parta lidí, kteří se měli rádi. Dobrý byl i ten věkový rozptyl mezi námi – nejmladším mohlo být kolem 18 a nejstarším 28, a krásně to fungovalo. Zároveň tam byli vlastně lidi od Plzně přes Prahu až po Ostravu.

 redaktorka Áňa

Zobrazeno 1274×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Společnost, církev, mladá generace… chceš doopravdy něco změnit?
Anonymní dav nebo skutečné společenství?
Zaostřeno na vztahy.
Akce, která se neopakuje každý rok… využiješ příležitost?
jQuery Slide

Rubriky a kategorie