Něco navíc aneb co se do Třeštidla nevešlo: Vzdálený bližní

Vzdálený bližní

Staráme se u nás o chudé, o naši mládež, naše lidi staré a opuštěné, o naše děti. Máme ještě vůbec možnost, a to nemluvím ani o povinnosti, pomáhat ještě všem potřebným v misiích?

Nevtíravě, ale přesto poutavě a realisticky svoje dílo prezentoval český ředitel Papežských misijních děl otec Jiří Šlégr na tematické přednášce Světové misie. Z jeho projekce a povídání nebylo cítit smutek ani zoufalství. Zjišťovali jsme, že tito lidé nejsou nemohoucí pacienti, kteří potřebují naši pomoc jako nemocní ošetřovatele. Jsou nesmírně silní a stateční, vzdorující s vírou mnohým nepřízním osudu.

Když o nich člověk slyší, je mu, jako by potkal milého kamaráda, a ten potřeboval napít nebo půjčit na autobus. Ani by nás nenapadlo dívat se na něj proto špatně. A dáme mu to ne z povinnosti, ale tak nějak samozřejmě. Nehledejte, proč to nejde. Stačí občas s dětmi na spolču něco vyrobit na misijní jarmark nebo se pomodlit desátek růžence.

P.S.: Koho by nic nenapadalo, internet je mocný rádce, mají dokonce své webové stránky.

-kač-