"Pracuji s těmi, kteří pracují s lidmi"

"Výbornej, parádní člověk, strašně dobře všechno vysvětluje, zkrátka kněz pro mladý," dozvěděla jsem se náhodou na odpoledním TEMPu o biskupském vikáři pro pastoraci. Otec Michal Němeček pochází z Prahy, působil v Berouně, Dobříši či na centru pro mládež v Kunraticích. Je také jedním z hlavních pořadatelů ENTERcampů pro mladé.

Pocházíte z Prahy, jak jste se cítil, když Vás poslali na vesnici?

Když jsem tam přišel, byl jsem z toho vyjukaný. A když mě po devíti letech přeložili zpátky do Prahy, tak se mi odtud strašně nechtělo. Protože jsem pochopil, že i na vesnici může být ráj na zemi a že Praha je v mnoha ohledech taky nepříjemný prostor.

Nepříjemný?

Především kvůli anonymitě – na venkově se všichni se všemi znají. To platí i pro farnosti. V Praze se lidé často přelévají z kostela do kostela. Kněz jich potom třeba polovinu nezná a nepozná.

Co má na starosti biskupský vikář pro pastoraci?

Biskupský vikář pro pastoraci je jedním z týmu lidí, kteří pomáhají biskupovi. Řídíme pastorační středisko, pod které patří třeba centrum pro rodiny, katechetické středisko nebo oddělení, které se věnuje internetovým projektům, jako jsou stránky Vira.cz. Měl bych mít určité vize, kam posouvat pastoraci v diecézi, což je velice složité. Pracuji většinou s těmi, kteří pracují s lidmi.

V Praze bude vaše pastorační středisko organizovat Dny víry. O co jde?

Na začátek června 2015 připravujeme týden, kdy bychom Praze chtěli nabídnout zvěst evangelia. Když chci někomu svědčit o své víře, nebudu mu vykládat celý katechismus, zvlášť, když na to mám třeba jen pět minut. Podstatou prvního kontaktu s lidmi, kteří hledají, je osobní svědectví o setkání s Kristem. Je jasné, že těžko můžeme oslovit všechny. Rozhodně chceme překročit práh kostelů směrem ven; rádi bychom navázali na fenomenální Noc kostelů.

Máte už konkrétnější představu o programu?

V centru Prahy postavíme stany, které budou věnované určitému tématu. V kostelech budeme pořádat večerní programy – Nikodémovu noc, čtení Bible. Zveme také populární osobnosti, které mají něco společného s vírou. Program doplníme nabídkou muziky vážné i populární, to je ale samozřejmě ještě otázka peněz. Paralelně také poběží program pro školy či filmový festival a v závěru týdne plánujeme veliký koncert pod širou oblohou, na který jsme pozvali Hradišťan. Na tak velkou akci potřebujeme spoustu pomocníků. Budeme vděční za každého, kdo má odvahu a chuť se zapojit.

Očekáváte velký zájem ze strany Pražanů?

Naše zkušenost je taková, že v podstatě všichni lidé se na víru ptají. Málokdy najdete člověka, který se s ní nikdy nesetkal. Lidé si víru ale neradi a jen obtížně spojují s církví.

Jak jste se s vírou potkal Vy?

Pocházím z věřící rodiny, takže to pro mě byla věc, která k životu patřila. Potom bylo hodně důležité setkání s živým společenstvím někdy v patnácti. Sešli jsme se i bez kněze a společně jsme se modlili. Tam někde pro mě nastalo to, čemu se říká druhé obrácení. Najednou se v té samozřejmosti, kterou dítě prožívá, objeví okamžik, kdy se člověk začne ptát.

-han-

Foto: Jakub Kulaviak